Za chvíli přijede poslední noční vlak
Metro se brzy zavře kdo ví co bude pak
Na temné stanici bez lidí
ve stínu kam nikdo nevidí
jeden muž neklidně trčí
Pichlavé oči sem a tam
těkavě hledí ke stěnám
hluboko v kapse bezděčně
v dolíčku tichém bezpečně
barevný fix se krčí
Z kamenného tunelu brzdy ječí
vagón vyjíždí vstříc svému uchazeči
otevřené dveře doširoka zvou
On zaváhá - pak se stáhne
víc ukryt temnotou
Co tunel nabídl to zpátky si zas vzal
Vlak po kolejích tiše odcinkal
tak jako litanie jež v dálce utichá
Muž sevře pevněji že ani nedýchá
barevný růženec
Teď gesto prudké ne však náhodné
tu tužku do zdí reklam jak kopí zabodne
a vrývá do plakátů až zajíká se dech
báseň o jednom slově
o pěti písmenech
Srdce mu buší opojně se směje
Báseň se odráží ze zdi až za koleje
ve světle zářivek svítících nad východem
K východu už jen jedním pojízdným schodem
Tam venku čeká tma které se nebijí
On ví že ho jak dítě svou nocí nakojí
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.