Vnitřní hněv
Jednou jsem toužil, věčnost přišla
Táhne zpět, příběh je černý, všichni máme zemřít
Jak si řekl, jsem napadající vize, uspokojení
Jednou jsem se ohlédl, zázrak
V chatrči s nocí
Pocit, volal mě zemřít
Shlédni, máme síť
A čekáme na slovo běž
Jednou jsem toužil být zpět slyšet ten pláč : nech mě být
A jsem první, ještě někdo chce zemřít!?
S mou spásou uvnitř tvé bolesti
Musíš se rozvinout ve svých tužbách
O čem to pokaždé je : tvé povznesení, tvá bolest
Proč nemůžeš svou tužbu bezcitně získat?
Tak pojď, sestup
Dotýkám se tvých nohou, tak bezcitně, udělej mě bezcitným ve světle
A narodím se, bezbolestně
Tvá bolest se zdá být tak daleko pryč
Takže vše co je bezcitné ve světle smí zemřít
Tvé povznesení, tvá bolest
A já zabiji tvé napětí
Stejně, budu mít v tvých tužbách svou cestu
Dožaduji se tvé bolesti
Neumím spolknout tvou bolest : proč si se vrátila?
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.