AmiPřed dveřmi mého bytu noc co Dnoc někdo stáAmivá,
když přimknu ucho k dveřím, slyDším, jak pokašláAmivá,
nahlídnu přes kukátko, kdo ruDší mi můj poAmikoj,
a ze špehýrky na mne se Ddívá cizí Amioko.
Veliké cizí oko, já nevím, komu patří,
zamrká na mně ze tmy, jako že jsme dva bratři,
otevřu prudce dveře:"Kdo jste a co mi chcete?"
a na chodbě je prázdno, jen elektroměr klepe.
Noc co noc se to vrací, to popokašlávání
a velké cizí oko a veliká tma za ním,
a to se špatně skládá, a to se špatně žije,
být malou nahou rybkou plovoucí akváriem.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.