EmiOd rána zvoní u mě teleAmifon, a já ho radši Eminezvedám,AmiEmiod rána zvoní u mě teleAmifon,
a já takový Eminormální strach Amimám,
Emiže na mě vědí něco, co na sebe Aminevím ani Emijá,
ani Hmijá.Emi, H7
O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
®: EmiOči máme po otGcích a vlasy po matAmikách,
ale jsme Eminapůl sirotci a Hminapůl děti všech,
hledáme Cjména na náhrobAmicích a jiných památkH7ách,
my Emibezprizorní, my AmiumístěníH7 v panelových internáEmitech.
V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
®:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.