^DMá^Am do třiceti ^Gdaleko ^Dv bocích se ^Ahoupám z ^Gjedné strany na^D druhou ^Dvyhýbám se ^Akamení a ^Gloužím ^Dstejně tě zas ^Anedohoním, ^Gpospíc^Dháš Kam míří tvoje kroky to vím ze školy do knihovny a pak hned domů Seš mi na hony dnes vzdálen čemu věnuješ své myšlenky , komu Chci být ^Dnejkrásnější ^Cpostavou tvé ^Gvypůjčené ^Dknížky budeš mě ^Clehce ^Gdržet ^Cve svých ^Grukou^D na stůl mě opatrně položíš k ránu barevnou záložkou svou paměť podpoříš Oči za brýlemi ukryté jsou pro mě výkladní skříní klenotníka Pod nosem ti vyrašil dospělý knír kolik je ti roků, nikdo neví Chci být stolní lampou, kterou si každý večer svítíš budu lehce blikat v rytmu vášnivého tanga komparzitu a jestli i potom nepřestaneš číst na sto kousků se žárlivostí rozskočím Ani jediný úsměv mi nedaruješ jak je jen možné, že tak dlouho vydržíš sám je určitě moc lásky, je určitě moc lásky né ^Dné, né ^Gné tomu se ^Aříká ^Dsebetrýzeň.