1.Chci spát, když k ránu sny se rozpouští. Chci znát ty chvíle, kdy se odpouští. Náš den je sluncem jen tak politý a tolik změn, jen srdce láskou přibitý. Přesto všechno jsem to já, kdo může tady být, na vesmírných polštářích sama sebe mít. R: Teď mám všechno dovolený, sama sebou zůstávám. Teď žít a najít pochopní mám. 2. Až přijde ten, kterýmu já srdce srdce dám, snad bude jen o něco lepší, než jsem já. Těch dní co budu s ním ty nepočítám, ty chvíle jsou někdy mrazivý, to znám. Přesto všechno jsem to já, kdo může tady být, na vesmírných polštářích sama sebe mít. R: Teď mám všechno dovolený, sama sebou zůstávám. Teď mám všechno dovolený, sama sebou zůstávám. Teď mám sama sebou být.