SuperMusic.sk

Jaromír Nohavica - Já tam byl ( feat. Pio Squad)

Vy kdož máte uši k slyšení a oči k dívání Všichni lidé dobré vůle slyšte moje zpívání Chci vám vylíčit příběh smutný jako život sám o tiché bolesti,kterou na duši mám V městě Olomouci,v starobylé metropoly Hané se narodilo dítě samým ďáblem znamenané neboť rudou skvrnu velikosti lipového listu mělo na tváři *** Jeho ubohá matka,jejíž jméno není známo jej položila ke zdi kaple na chladivý mramor aniž řekla komu o tom,aniž zmínila se muži který její tělo ke své rozkoši jen využil Seděl sem vedle ní ve špinavym bordelu jenom tiše plakala a držela mě za ruku Na sobě neměla nic a měla dělat robotu měla se mile usmívat a prodávat nahotu Dítě nalezeno bylo mrtve druhého dne z rána kdys řeklo že tak zněla vůle všmocného pána A soudní lékař suchou řečí policejní češtiny napsal že smrt nastala podchlazením v noci zhruba ve tři Netoužila po ničem než po chvíli ticha Přitiskla se ke mě,začala mi šeptat do ucha Že už nemůže dál,že ztrácí víru ve všecko vyprávěla o tom jak jí zaškrtili dětsko Oné noci já v tam v těch místech sem byl avšak jiné sem věci dělal,zpíval a pil 20 metrů stranou kaple na lavičce z láhví vína sem zpíval a tvou blůzu rozepínal Povídala pěkný věci o svym manželi co po ránu jí probouzí hned pěstí do hlavy a její rodiče,že po porodu jí ihned odhodili 20 let jí bylo a už jí docházely síly Svlíkni si košilku lásko moje do rána bílého daleko je do rána bílého ještě kousek krásnej když lidi milujou Já tam seděl jako cvok a nebyl schopnej slova před jejím pohledem už nedalo se vůbec nikam schovat Pak si lehla na postel a začla usínat zeptala se jestli se o ní můžu postarat Jaký sen se mu zdál,na co myslelo k ránu když vychládalo jeho tělo v bílem povijanu Zda vidělo tmu,zda vidělo hvězdy tváří k obloze a hlavičkou ke zdi Pak už nevnímala a já přes ní položil deku Vyšel sem do noci ven a dusil v sobě kus vzteku Myslel sem na její strach na každou její ránu jaký sen se jí zdál a na co myslela k ránu Jistě slyšelo můj hlas který parkem zněl Jistě volalo a já ho neslyšel já ho neslyšel a nešel tam kam jít bylo nutné od té noci mé písně jsou bezvýjimky smutné Nechal jsem jí tam ležet a šel pomalu domů Proč sem jí nevytáhl pryč z těch pekelnejch drápů Chtěl jsem si jenom užít,nevědel co bylo nutný od tý doby jsou mý písně bez výjimky smutný Čas odnáší naší bolest zvolna nahoru a hanácká rovina se táhne k obzoru Jako prsty se k nebi tyčí olomoucké věže a to já sem byl kdo tam na mramoru ležel A to já sem byl.. A to já sem byl.. A to já sem byl.. Já tam byl..atd.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.