Má mysl toulající se v dáli,
Kde jsem daleko od těch věznitelů
A můžu přemýšlet o smrti
Její jméno navlečeno v tichu
Andělské křídla a havraní drápy…
Na kusy má duše,
Zrazena levandulovým úsměvem
V tvých očích;
Lůno tvého zoufalství
Objímá můj život
Uvnitř prázdného pohledu
Obloha nade mnou utěšujíc mě
Odvaha s mým pochopením
Myslím si, že jsem smutný klaun;
Neochotně se usmívajíc, ale za železnou oponou plačíc
Tyhle slzy nepadají tak lehce
V tvých očích;
Lůno tvého zoufalství
Objímá můj život
Uvnitř prázdného pohledu
Proklínám tu iluzi, co je nade mnou!
Hořké víno reality prolito všude kolem mé tváře…
A odmítám to, čím jsem se stal;
Pouze zhnuseným člověkem, odloučeným a chyceným v čase
V tvých očích;
Lůno tvého zoufalství
Objímá můj život
Uvnitř prázdného pohledu
Společně nech nás toulat se
Skrz nekonečné sny noci
Měsíc jako nás strážce
A naše duše jako ochranné světlo
Ale jak můžu odmítnou mou náklonnost k rozhodnutí?
Mám pocit… jako bych umíral
Nemám co získat, když není co ztratit
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.