Mrtví, s očima jak tváře v písku, chladní jak slova, kterými se obhajují. Dotkni se zrakem očí zvířete a spatříš v nich sám sebe: loutku v rukách těch, kteří rozhodují, jen tvář, před kterou se skryjí. Tak vem do ruky kámen a znič všechno, co nás ničí. Každý kousek Země bude v tu chvíli s tebou, každé zvíře v kleci ti dá svou naději a sílu, jako i já. Tisíce očí v mracích, které nikdy nespatříš, sledují a čekají, až najdeš odvahu a touhu zničit ty, kteří ničí.