HmiKdyž Emi7přijdou chvíle jaký znáš,A7Djako v poušti Hmi7klopýtáš,
Emije bůhví kolik A7nadějí
Da vzpoHmi7mínek co zahřeH7jí.
EmiV nich rád se vracíš A7domů.
DTak věř si! U sta Hmi7hromů!
Gmaj7A trápení Emi7svý jednou rozA7motáš.Hmi7
Když přijdou chvíle loučení,
bouře život promění,
je vzácná každá hodina,
když vítr vát už začíná.
Mámě píšeš z války - jak se máš
a psaní do obálky - z války
s rozechvěním v srdci zastrčíš.
Ať plují mraky tisíc mil,
nový svět jsi objevil,
má cenu každý svítání,
jen pláč se skryje do dlaní.
Stárneš v týhle válce,
a kreslíš na obálce,
čtyřlístek, co zbejvá pro štěstí.
Chceš zpátky letět nebo plout
a někde v trávě procitnout,
vždyť všechno jednou konec má
a další cesta začíná.
Letět zpátky domů,
kde znáš i stíny stromů
a celej den si s dětmi můžeš hrát.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.