^G Ty víš jak dokáže ^G7 pálit ^C cejch co jednou ^D provždycky ^C na tebe vtisk ^G. Ovál dvou ^G7 retů růžovejch ^C pro který ^D si už ^C párkrát leccos ^Grisk. R: Tisíc mil tě ^G7 dělí od plamenů ^C co nahřejvaj ^{D C}značkovací plechf ^G a boty máš rozervaný ^G7od kamenů ^C a každý ^Ddruhý slovo, ^Cpouhej ^Gvzdech Sundej šporny jsou ^G7stejně rezavý^C, nejezdi ^Ddál ^Ckams oči ^Gdal. Toho cejchu tě ^G7 stejně nezbaví ^C, z cejchu se ^Gpunc ^Duž dávno ^Gstal. Proč líně kyne v kotli údolí a kletba tichá mlhu proráží vzpomínka na ni v srdci zabolí jako úsměv co zbraně vyráží R: Kopce přikrylo paraple snů s tisíci dírkami tisíců hvězd na pažbě sčítáš co vrub to sedm dnů zapadlejch do prachu rozcválanejch cest Sundej šporny jsou stejně rezavý, nejezdi dál kams oči dal Toho cejchu tě stejně nezbaví, z cejchu se punc už dávno stal