EChladná je tvoje tvář jak kámen vyryHtá,
a bílá jak růže v stínu ukryEtá
Sejdi s hor dolů ať ztratí tvoje tvář barvu skHal,
sejdi z hor dolů, když nechceš vadnout Edál.
EJsi kytka bílá, jak pod kamenem z rána vykvetHlá,
a chladná jak padlý sníh je ruka tEvá.
Když slunce zář se večer schová za zelenou plHáň,
pak zčervenáš, až sevřu tvoji Edlaň.
EBílá už je jen kytka, co teď v klopě mHám,
a chladný už je jen plný vína džbEán.
Zvony vyzvání, na naši svatbu všechny hosty zHvou,
a chlad tvých dlaní už zůstal vidiEnou.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.