Josef Zoch a Schovanky - Dej sílu nám Marná bývá touha, kdy skoupý svět je náš tajně dál jen doufám, že mně můj Pán zná. Někdy bloudím rájem, v něm nebývam sám jindy jenom vzhlížím k nebi, to ťěžkou pouť mám. Tak najednou toužím nebýt sám připoután, Pane vírou k Vám. Dej sílu nám i pro chvíle zlé na té naší pouti, jen pro víru Tvou kdo zůstane stát, ten nezabloudí. Špatně hříchy skrývám nechci vám tu lhát, jim napospas vydán jsem byl tolikrát. Po špatné cestě kráčím, zvony v dáli zní v planých slibech, že hřích to můj byl už posledný. Tak najednou toužím nebýt sám připoután, Pane vírou k Vám. Dej síu nám i pro chvíle zlé na té naší pouti, jen pro víru Tvou kdo zůstane stát, ten nezabloudí. (óó nezabloudí) Dej sílu nám a ochraňuj nás, když svět se hroutí. (óó svět se hroutí) a stůj při nás blíž, kdy přijde ten den, kdy oči Tvé soudí (ó kdy oči Tvé soudí). Často musím Pane hněv svůj v sobě skrýt i já vinou něčí upad, kde mám sílu vzít? Tak najednou toužím nebýt sám připoután, Pane vírou k Vám. Dej sílu nám (dej sílu nám) I pro chvíle zlé (i pro chvíle zlé) Na té naší pouti (na té naší pouti) Jen pro víru Tvou (jen pro víru Tvou) Kdo zůstane stát (kdo zůstane stát) Ten nezabloudí (ten nezabloudí). Dej sílu nám a ochraňuj nás, když se svět hroutí. (když svět se hroutí) A stůj při nás blíž, kdy přijde ten den, kdy oči Tvé soudí (ou oči Tvé soudí). Dej sílu nám i pro chvíle zlé na té naší pouti jen pro víru Tvou (pro víru Tvou) kdo zůstane stát, ten nezabloudí (nezabloudí). Dej sílu nám (Dej sílu nám) a ochraňuj nás, když se svět hroutí. (když svět se hroutí) a stůj při nás blíž, kdy přijde ten den, kdy oči Tvé soudí (ou oči Tvé soudí).