Balada česká
R: Nánana….
Muž vypráví své dceři pohádky před spaním,
jak tehdy v máji kvetl šeřík, a bylo velké jásání.
A o tom strašném suchu, kdy nejmocnější car
poškrábal se v levém uchu a poslal žito jako milodar.
R:
A dcerka prosí ještě, o únorový mráz,
o hrůzy z města Budapeště a cestu táty na Donbas.
Pohádky do polštáře o časech-nečasech
a táta v blůze komisaře hladí dívku po vlasech.
R:
Ona je pyšná na tatínka, který je hrdinou
dívenka, která spinká pod velmi hebkou peřinou.
Usíná zkonejšena, že pravda vyhrává,
a sen jako španělská stěna černou nocí povlává.
R:
Zdá se jí sen o nástěnce, na kterou zítra vylepí
dělníka v rozhalence, rolníka s otepí,
buržuje s tlamou šelem, newyorské mamlase,
pak všechny třídní nepřátele vystřižené z ruďase.
R:
Otec má mnoho práce a pozdě chodí spát,
válená generace – buduje nový řád.
To všechno dělá pro ni, pro lepší nový svět
a mraky, jež se nebem honí, lepší je nevidět.
R:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.