Kousek zdravého lesa Sekera se narodil přátelský Když si ukul ruku Jenž hledala jen půvabný Kousek zdravého lesa Sekera začal kácet brzy Dřevo, které živilo oheň Kde se obdivovala slepota Chléb ze všech stolů A sázel na jistotu, že člověk se poté ukojí Během dlouhých století činů velmi tvrdých Sekera rozšířil svou trýzeň mezi lesy v letargii A tam začal hořký čas Kdy se les pootevřel Otevřel dveře do pouště A poušť do vyprahlosti A vyprahlost do dnů tak nejistých lijáků Sekera se stal násilným Už se nebál tupých ran sekerou Kácel krvavě Nechábaje lesy vymýcené Padl strom po jeho boku Umřel neštěstím Aniž by jej kdy užil Les vstoupil v otroctví Zdál se být hřbitovem Žhnouce pod měsícem Sekera je děravými hodinami Které měří čas lesu Ačkoliv zuřivostí vmetl vyprahlost nejvyschlejší A změnil řece její hlas A drvoštěp své jméno Nezměnilo se to dozajista Sekera dosáhl svého jména Les měl před člověkem přednost Ale stále se stával pustinou Les měl před člověkem přednost Ale stále se stával pustinou Ale stále se stával pustinou Ale stále se stával pustinou