Prodal jsem své piáno, nemohlo jít semnou,
zamkl jsem svou ložnici a šel ven na vzduch.
Když už jsem nic nepotřeboval, nic za mnou už nezbylo.
Vyšel jsem skrze stíny Washingtonského náměstí.
Já bloudil po dálnicích z Dublinu až do Berkeley
a slyšel zpívat ptáky ve Údolí Paurine.
Miluju jako fontána, když opouští mě bez ničeho.
Mám už jen vzpomínky na procházku Washingtonským náměstím.
Teď žijive stínech, kde světlo je nabité elektřinou
a čas je jen číslem zobrazeném na zdi.
Nikdo mě tady nezná, mí kamarádi a má rodina,
jsou daleko od tohohle města jako Washingtonské náměstí.
Vše pokryto horkou nocí, v blankytu světla hvězd,
a pojedu po dálnici venku na vzduchu.
V případě, že byste se tomu divili a chtěli mě najít.
Cestuju domů na Washingtonské náměstí.
Cestuju domů na Washingtonské náměstí.
Washingtonské náměstí
Washingtonské náměstí
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.