1. Noc ještě bdí, slunce ve svém loži karmínovou barvu nad pohoří neposílá, ještě spí tak jako já 2. Kůže pálí, po včerejší práci karmínovou barvu jen zvolna ztrácí ohnivý kůň se probouzí tak jako já. Rf.: Noc už dál nemá stání s únavou uléhá vchází den bez pozvání a ten žár 3. Já slunce jsem, jsem žhář nelítostný s karmínovou barvou vztah milostný já dávno mám, krví svou mě probouzíš 4. Písek spálím, puklá skála hoří zčernalá zem se pod nohama boří mrtvý je lán darmo kosu nabrousíš Rf.: Volej déšť, volej příval nad zemí teď vládnu já já jsem bůh já jsem síla nezdolná 5. Den usíná, těžké mraky v dálce jsou příslibem, že zlatý krutovládce pro příští den žhavé oči zavírá 6. Noc chladivá, stíny už potemněly karmínovou barvu už zapomněly snáší se déšť země rány otvírá Rf.: Křičí déšť volá příval, nad zemí teď vládnu já já jsem bůh já jsem síla nezdolná, nezdolná.