Lída Nopová - Scházíš (Vlastimil Červenka / D. Hejbal) Klíč ve dveřích a tikot hodin zní jak vodopád. Prázdná se zdám, když knížku odkládám už po sté snad. Scházíš a svět je na svém místě dál, tak jako dřív, můžem zpátky všechno vzít. Měls tu zůstat, měls tu být, teď už nemá cenu lhát. Scházíš mi dál, nejsi tu lásko má, scházíš mi dál, noc mizí v záclonách. Scházíš mi dál, a s ránem růžovým scházíš mi dál, jen jedno stále vím, scházíš. Pár přátel mých, zněl chvíli jejich smích, šli dávno spát. Scházíš nic víc, jen pár dnů posledních je na mě znát. Svítá a já tu sama utíram prach na skrinkách, ráno vchází přes můj práh v kapkách rosy na římsách, je to smutné bezvládí. Scházíš mi dál, nejsi tu lásko má, scházíš mi dál, noc mizí v záclonách. Scházíš mi dál, a s ránem růžovým scházíš mi dál, jen jedno stále vím: Scházíš mi dál, nejsi tu lásko má, scházíš mi dál, noc mizí v záclonách. Scházíš mi dál, a s ránem růžovým scházíš mi dál, jen jedno stále vím, scházíš.