Stíny všude kolem nás,vystupuješ ze tmy Vyplývající z jemného sevření noci,rozvíjející zbraněmi Tma, tma všude.. citíš se být sám? osamělý? Subtilní milost glavitace,těžká váha kamene Nevidíte to, co mají, krásu a klid a čistotu Když záplavy na obloze a rozmazané stíny lustru Všechno světlo, ktere vlastníte je zkreslené od jezer a moří Rozbití země, tak nedokonalé? je všechno, čemu věříte Přinesu zrcadlo, tak stříbrné, tak přesné Tak přesné a tak dokonalé, dokonalá tabulka skla Nastavím zrcadlo do tváře zčernalé oblohy Uvidíš svojí krásu každou chvíli když vstoupáš.