1. ^EmiTábor hoří dohořívá ^H7noc se halí ^Emitmou. Černé mraky tiše plují ^H7kamsi oblo^Emihou. ^AmiMáš, cikáne, ^Emioči rudé, ^C#dimže jsi v noci ^H7bděl, ^Emia že jsi to svoje štěstí ^H7najít neu^Eměl. Ref: Cikáne černý, ^Aci^Amikáne ^Evěrný, zapomeň ^H7dřív, než půjdeš ^Espát. V tvém srdci touha, ^Avšak ^Aminoc je ^Edlouhá, už nehle^H7dej, co máš tak ^Erád. Čas zhojí ^Aco se štěstím za rozcestím ^Ezdálo, když ti tak ^F#lásky málo osud nachys^H7tal. Cikáne ^Ečerný, ^Aci^Amikáne ^Evěrný, ten, kdo ti ^H7lhal, nemilo^Eval.^Emi 2. Stíny blednou ještě jednou ^H7píseň sladká ^Emizní. Cikánovy housle lkají ^H7píseň posled^Eminí. ^AmiNa nebi se ^Emihvězdy skryly, ^C#dimtábor usí^H7nal, ^Emijen jeden z těch černookých ^H7smutně vzpomí^Enal. Ref: