Michal Penk - Zapomenutá slova
(Michal Penk / David Nedoma)
Tvář svou skláníš, skrejváš pláč,
na svých skráních slzy máš.
Jsem-li tím vinen, hoď kamenem, neuhýbám,
jsem bolestí, radostí, nevím sám.
Ať vytáhnou dýku
a na chodníku
nechají ležet mou duši zraněnou,
nezapomenu slov, dík.
Znám Tvá přání, sám je mám.
S Tebou dejchám, umírám.
Dál utíkám, nevím kam,
proč mám lhát,
já nechci víc, chci Ti říct:
Mám Tě rád.
Ať vytáhnou dýku
a na chodníku
nechají ležet mou duši zraněnou,
nezapomenu slov, dík.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.