Pavel Roth - Okno v přízemí
(Jiří Helekal / Vladimír Poštulka)
Tvé okno v přízemí dávno zhaslo,
ale já tu stojím dál.
Chtěl bych vrátit čas o pár hodin,
aby úsměv Tvůj mě hřál.
Možná právě teď ven se díváš
schovaná za záclonou,
zvony půlnoční znějí v dálce
kočky toulají se tmou.
®: Okno v přízemí je nízko,
stačí kámen pod nohy
a když usměješ se na mě
sundám hvězdu z oblohy.
Okno v přízemí je nízko,
celý dům už dávno spí,
skloň se níž
a pošeptám Ti tajemství.
Tak jako k nádherné premiéře
nebe svícny rozsvěcí,
jak teď můžu sám domů kráčet
numím být nad věcí.
To co právě teď v této chvíli
nestává se každý den
I když vím, že nejspíš bych neměl
koukat lásce do oken.
®: Okno v přízemí je nízko,
stačí kámen pod nohy
a když usměješ se na mě
sundám hvězdu z oblohy.
Okno v přízemí je nízko,
celý dům už dávno spí,
skloň se níž
a pošeptám Ti tajemství.
®: Okno v přízemí je nízko,
stačí kámen pod nohy
a když usměješ se na mě
sundám hvězdu z oblohy.
Okno v přízemí je nízko,
celý dům už dávno spí,
skloň se níž
a pošeptám Ti tajemství.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.