Až půjdu po úbočí
AžGmi půjdu Fpo úbočBí
až miEs na cestu FzasvitneB denD
ani jGmiednou se nFeotočBím
vzkřiknu: Es"Minulé, Fčert těB vem!D"
to jeGmin utrh se svah, abychF nemohla dál
abyB šlo se mi nesnaCmidněji
je to tGmiak, že vpřed sFtejně mBusím
i když pGmiřišla jsem Do nadějGmii
Až mý paty polechtá stráň
ani jednou si nevzpomenu
na únavou prokvetlou skráň
nohy sedrané od kamenů
to přišla jen bouřka a přívaly vod
strhly mě do údolí
je to tak, že na světě není
ach, nic, co nepřebolí
Až půjdu po úbočí
až mi na cestu padne zas noc
až mi steče pot pod obočí
vzkřiknu: "Nemá zlé nade mnou moc!"
to jen v soutěsce na chvíli strach na mě sed
to hora vrhla svůj stín
když se otočím, v slunci tam jdou
můj muž, dcera a syn
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.