V Aminose mě šimrá Dmialergie, Fjak se tak šourám Ealejemi,
ale Amije mi fajn Dmidobře se tu žije, v mé FrozkvétaEjící Amizemi.
Tak trochu slzím a pokašlávám, jak mi do očí padá pyl z květů,
nevěřím všem těm poplašným zprávám, mně prostě a dobře je teď tu.
Pletence milenců v čerstvé trávě a křik dětí z pískoviště,
já věřím nejvíc své vlastní hlavě, mé tělo je mé utočiště.
--Tak mi Fdoktoři Epouštějí Amižilou, to aby Finfekce EnezpůsoAmibila,
--že bych snad nakazil taky svou milou, zemi co vskutku je čilá.
Pověstná jarní apatie a dlouhé fronty před apatikou,
já a ty kouříme u Slávie, dál pak po nábřeží elektrikou.
Kousek od tud je galerie, vrátného znám a za litr rumu,
uvidíš obrazy mistrů z Itálie a vrátného zlitého jak pumpu.
Rád se kochám a rád jsem kochán, koho chleba jíš, toho píseň zpívej,
já zpívám tomu koho zrovna potkám, dělám všechno pro to, abych zůstal živej.
--Páč mi doktoři dál pouštěj žilou, infekce ve mně však už pokročila
--co nejde rozumem musí jít silou, kam pak se mrška skryla.
Zápisy vznešených dialogů, citáty velkých mužů i žen,
kouřové signály úst demagogů, kde domov můj - má rozkveltá zem.
Oteklá tvář, vstupenka do legií, stíny tlouštíků na štíhlých křivkách cest,
partizán napaden letardií, bezelstná vítězství slibů a gest.
Na základní škole T.G.Masaryka naříká poslední učitel dějepisu,
znuděných studentů se výklad nedotýká, budoucnost národa krapet mimo mísu.
--Tak mi doktoři pustili žilou, infekce nátlaku ustoupila,
--pak opustím taky svou milou, zemi čo zabudla, že mala Kryla.
by =-28-=
lubos.klabik
🌟
(48 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.