Profesor Rauch je šokován. Rovnice neřešil stroj, ale člověk. Geniální matematik. ^CČím ^Dvíc ^Gvíš, ^Gtím ^Dvíc jsi ^Gstále svůj. ^CČím ^Dvíc ^Gvíš, ^Gtím víc ^Emizáří tu ^Agenius ^Dtvůj. Jen ty sám jsi vládcem, integrál. Jen ty sám světem rovnic jdeš dál, pořád dál. ^GTy sám,^Csčítáš, dělíš, násobíš. ^GTy sám,^Cřešíš výběr variant, ^Emiřídíš vývoj kvant,^Amiznáš dobře sílu svou, ^Cv ní tvoje šance ^Djsou. Ty sám,vědu stále zásobíš. Ty sám,vždycky najdeš řešení, ^Emiklíč a proměny,^Amijsi tady, čekáš jen ^Caž přijde ten ^Dpravý ^Gden. Čím víc víš, tím víc jsi stále svůj. Čím víc víš, tím víc září tu genius tvůj. Jen ty sám jsi vládcem, integrál. Jen ty sám světem rovnic jdeš dál, pořád dál. Ty sám, rady dáváš průměrným. Ty sám, chybný součet opravíš, kdo tě zastaví, znáš dobře sílu svou, v ní naše šance jsou. Ty sám bez chyb stroj jsi nádherný. Ty sám, nejsi žádný anonym, ale supertým Jsi tady, čekáš jen až přijde ten pravý den. Ty sám, rady dáváš průměrným. Ty sám, chybný součet opravíš, kdo tě zastaví, znáš dobře sílu svou, v ní naše šance jsou. Ty sám, bez chyb stroj jsi nádherný. Ty sám, nejsi žádný anonym, ale supertým Jsi tady, čekáš jen až přijde ten pravý den.