1. Červená, žlutá nebo zelená, jsi ty figurka dřevěná, hrajeme tenhle bláznivej život, co neumíme hrát. Říkala si lásko hoď moji kostkou, hodily jsme 6 a začaly hrát, jsi moji malou figurkou šťastnou, adrenalin v krvi mám, začínám se bát. Červená, žlutá nebo zelená, jsi ty figurka dřevěná, jsi tu ty, jsem tu taky já, jsme tu my a hra je to suprová, myslela sis páni, bude to jízda, jenom ti nedošlo, že nemůžeš dát fant, jsi jenom malou figurkou v poli, kostka mezi námi a 2 kofoli. R. Svět jé, člověče nezlob se a my jsme, figurky vněm, hrajeme, padáme a nikdo neví, co to vlastně děláme. 1. sloka R. Svět jé, člověče nezlob se a my jsme, figurky vněm, hrajeme, padáme a nikdo neví, co to vlastně děláme. Svět je, člověče nezlob se a ty krásná, figurka vněm, svým pohledem políbíš a ztýhle hry už nikdy nezmizíš.