Už Gje to roků pár, z domu Amimusel jsem jít
jen Ddům bílej ve vzpoCmínkách u řeky Gstojí.
Samotnej v pastvinách a Amistádo krásnejch koní
táta Ds mámou, co se Co mě stále Gbojí.
Teď jen tohle město znám a pár kluků, co se smějou
když jim vyprávím, že doma koně mám.
Jejich hřívy v očích mám, do dlaní mě stále hřejou
lidí kolem jen zbytečně se ptám.
Ref.:
Čím je život Dnáš bez koEminí
bez Cohrad plných Gvlání koňských Dhřív.
GČím je život Dnáš bez koEminí
já Cstále cítím Gtřmeny v nohách Dsvých.
Tys byla neskutečně bílá, vítr česal tvoje vlasy
oči tvý, ty se mi leskly po koních.
Jako nejpyšnější víla, růže skleníkové krásy
a já nevěděl, že tak i parfém zavoní.
Tak jsem se nechal svést tou vůní kytek z plání
oči tvý zas jiný kluky svádí.
Jak jen mě mohly svést zřítelnice plné lhaní
oči koní, ty tě nikdy nezradí.
Ref.: Čím je život …
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.