Petra Černocká - Ráno bylo bílé (Bohdan Mikolášek / Bohdan Mikolášek) Ráno bylo bílé tak jako sníh, který přes noc padal a k ránu ztich. To bílé ráno rovnou ze tmy, přineslo nový bílý den. A malý kousek světla sed mi na ruce, na chvíli jen. Pak roztál na dlaních, to ráno bylo bílé tak jako sníh. Ráno bylo bílé a já slyšela smích, možná to byly bílé vločky, možná něco v nich. Na stromech kvetlo bílé jiní a mráz na oknech. A lidé možná byli jiní, když s úsměvem na rtech chodili v závějích. To ráno bylo bílé dál, tak jako je bílý sníh. Ať padá sníh, ať padá ta bílá naděje, na bílé ráno. Ať křehký bílý mech vše staré zasněží. Ať padá nový sníh, ta nová naděje, na nová rána. Tak nabrat dech a začít znovu žít. ááhááá A ráno bylo bílé tak jako sníh, který přes noc padal a k ránu ztich. To bílé ráno rovnou ze tmy, přineslo nový bílý den. A malý kousek světla sed mi na ruce, na chvíli jen. Pak roztál na dlaních, To ráno bylo bílé dál tak jako je bílý sníh. Ať padá sníh, ať padá ta bílá naděje, na nová rána. Ať křehký bílý mech vše staré zasněží. Ať padá nový sníh, ta nová naděje, na nová rána. Tak nabrat dech a začít znovu žít. ááhá ááá A ráno bylo bílé dál, tak jako je bílý sníh.