Oldřich Nový - Náměsíčník (Julius Kalaš / Karel Hrnčíř) Nejlepší život má přec jen fantasta, to co nemá, to si vymyslí, však plánů všelijakých má na sta většinou však nesmysly. Největší z nich, ale vyniká mozkovou činností horečnou, mžikem taxametru, staví zámky z větru, když jde večer se slečnou. Kdybych já byl naměsíčník a Ty náměsíčnice, po střechách bychom šli spolu v tmách, jak stíny dva ve skrytu měsíce. Bez obav, že v mléčné dráze s velkým vozem srazím se výš a výš k nebi a k hvězdám blíž bych s Tebou stoupal, po římse. A kdyby snad, chtělas mi dát polibek z lásky bezedný nemoh bych víc, než Tobě říct: pojď se mnou na hromosvod rozhledny. Po střechách, pak spolu zpátky v očích světlo měsíce líbal by Tě náměsíčník a mě náměsíčnice.