Když vycházející slunce pohladí Tvou tvář Jak anděl právě zrozený, miláčku, vypadáš Když svoje prsty propletem při plachém polibku Zardím se studem, bojím se chtít víc dotyků Cudnost a něha padnou jak železná opona Vášeň, jak gilotina šíje, protne těla nevinná Rozpaky mizí s nahotou – Ty jsi mnou a já jsem Tebou Souzvuk ničí svatozář, extáze mění Tvoji tvář V žáru poledním jsem Tvůj - lehký vánek, chladivý stín Hýčkám Tě, má lásko, jsi jen mým V mrazivé vichřici jsem - Tvůj oheň v krbu Hřát ruce Tvé, za Tebe dýchat věčně budu V posteli smyslnost, žádná hloupá poezie Pro sladkou bolest, chtíč a rozkoš, pro to mi srdce bije Ústa lžou, však těla ne, kdo z nás si kdy vzpomene Svíjí se naše těla, jen tebe vždycky jsem chtěla