^EmiÚ ^EÚ ^EmiÚ ^EÚ 1) Jak ^Emidál vítr ^H7letí a ^Emitmou mraky ^D7žene, ^Gs nimi stará ^Amipíseň ^F#7mizí jako ^H7dým. Vyprá^E7ví, jak ten čas ^Amiběží, dávné ^D7příběhy ^Gzná ^H7, o do^Emibách minu^Amilých ^Emizpívá a ^H7vzpomí^Eminá. Jak ^Emipádily ^H7koně a ^Emihlas jejich ^D7kopyt ^Gstepí se rozlé^Amihal, ^F#7v tmách zani^H7kal. Svobo^E7dou a pro ^Amikoně dýchal ^D7celý ten ^Gkraj ^H7, poje^Emidnou prišel ^Amičlověk ^Emia ^H7zavřel je ^Emiv stáj. ^EÚ ^EmiÚ ^EÚ ^EmiÚ 2) Zas ^Emivítr se ^H7žene tou ^Emiplání nedo^D7hlednou, ^Gkoní divokých ^Amistáda ^F#7volá písní ^H7svou. Marně ^E7dál koně ^Amihledá, když le^D7tí pusti^Gnou ^H7, jenom ^Emiz prázdnejch skal ^Amizazní ^Emivolání ^H7ozvě^Eminou. ^EÚ ^EmiÚ ^EÚ ^EmiÚ /solo/ ^{Emi, H7, Emi, D7, G, Ami, F#7, H7} ...Marně ^E7dál koně ^Amihledá, když le^D7tí pusti^Gnou ^H7, jenom ^Emiz prázdnejch skal ^Amizazní ^Emivolání ^H7ozvě^Eminou. ^EÚ ^EmiÚ ^EÚ ^EmiÚ ^E