H: Vrať mi zpět můj stín,
co ti zůstal na řasách.
Noční můry zaháním,
srdce buší na poplach.
Průvan shodil vázu z římsy,
vzlétl noční pták.
Já nevím jak, mám ti uvěřit,
mám ti říct, drž mě lásko,
drž mě, já padám.
Já nevím jak
s tebou vyletět na měsíc,
když úplněk nemám ráda.
Je mi úzko.
S nocí splynula i tvá ústa,
kůže, hladký vodopád.
Náměsíčná mám tu teď zůstat.
Nechci bdít a nechci spát.
K: Každá noc má trvalý styl,
let do oblak.
H: Já nevím jak, mám ti uvěřit,
mám ti říct, drž mě lásko,
co ti v tom brání.
Já nevím jak
změnit osudy létavic,
co vyblednou za svítání
z milování.
Já nevím jak, mám ti uvěřit,
mám ti říct, drž mě lásko,
co ti v tom brání.
K: Co ti brání?
H: Já nevím jak
změnit osudy létavic,
co vyblednou za svítání
z milování.
K: Jak mám ti říct…
H: Drž mě, lásko,
co ti v tom brání?
K: Co ti brání?
H: Já nevím jak
změnit osudy létavic,
co vyblednou za svítání.
K: Z milování,
jak mám ti říct…
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.