Na nádraží stálo kluků pár, že k sobě patří, bylo zřejmý Jejich pohled na lidi a domovenky byly taky stejný Žádnej módní časopis pro jejich šaty nebyl vůbec vzorem A jejich hlasy neškolený v písních zněly silným sborem Jeden z nich byl kámoš mýho bráchy, tak jsem na něj kejvnul lehce Hned mi bylo odpovědí, jestli se mi s nima šlapat nechce Já zas na to, že bych rád, však nejde to, už to tak bejvá Že ten osud zpropadenej nám touhy skrejvá Já je znal, světem bloudí křížem kráž Já je znal, svět je učil Já je znal, každý svůj příběh psal Já je znal, jdeme dál Tak jsem se hned otočil a v zádech cítil jejich divnej pohled Někdo slovo prohodil: vždyť kecá, o nás vůbec nemá šajm Tahle divná postava sem vždycky v tuhle známou dobu chodí Když je vagon pohltil, já šťastnou cestu přál Já je znal, světem bloudí křížem kráž Já je znal, svět je učil Já je znal, každý svůj příběh psal Já je znal, jdeme dál Jsem už zvyklej na řeči i na lidi, co kolem denně míjím V jednom pravdu mají, a to že tu stojím každej pátek sám Když jsme tenkrát odjížděli s kamarádem, všechno bylo jiný Jeho život zůstal tam, já na něj čekám na nádraží dál Já je znal, světem bloudí křížem kráž Já je znal, svět je učil Já je znal, každý svůj příběh psal Já je znal, jdeme dál