CNa svejch cestách už potkal jsem lidí
mnohej kus mýho srdce si G7vzal
viděl jsem co se dnes neuvidí
různý písně jsem zpíval a Chrál
Něco zbylo po tom, co už není
starý psaní a A7od fotky Dmirám
G7vítr když od jihu Czačíná vát
kreslím si G7tvůj monoCgram...
Měla vlasy jak havraní peří
v očích jarního jezera třpyt
úsměv kterýmu člověk hned věří
na rtech který by každej chtěl mít
Znala tisíce básní a slibů
měla ve vlasech peklo i chrám
vítr když od jihu začíná vát
vzpomínám, vzpomíG7nám...
A proklínám neblahej osud
kterej nedal mi poznat ji dřív
klidně vsadím se třeba i o sud
kdo ji neznal nemoh bez ní bejt živ
Jenže na jihu čekal ji chlápek
co tam narazil na zlatej důl
tak jsem ji zamával u přístavu
parník se po proudu hnul
Od tý doby jsem nepotkal žádnou
co by dovedla můj milej říct
jako tahle s tou tvářičkou zrádnou
když mě líbala cudně se rdíc
Teď si na jihu na lejdy hraje
já zas v kasínu pokr a whist
vítr když od jihu začíná vát
jako by písničku hvízd...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.