To tichý ráno po bouři zvony v městě začly bít Jedinej sem nechtěl tam dolů na útes jít Když ji potom přinesly a každej klobouk smek´ Já nad tím tělem nehybným si o tu práci řek´ Třicet roků dny jsou stejný, slanou tříšť proklínám dál Věrnost, slovo obyčejný, vítr všechno svál Tělu sílu, barvu vlasů ta služba nepřidá Zapomínám její krásu a o setkání se mi zdá Sílu dej do kormidel všech mořských tuláků Mlhou, tmou, ten správnej směr ať na jih nebo na sever Jsi strážce majáku Sílu dej do kormidel, nesmíš znát únavu Tvůj maják musí bouří plát, tak vzpomeň jen a zkus si přát Že srdce ať se tentokrát setkají v přístavu Na pobřeží jednou ráno hejna racků uvidíš Vzpomeň, o co mi běží, řezat dej mi kříž Tam, co byl tenkrát její hrob kopat jámu zas A věř mi že už od těch dob pro mě zastavil se čas Sílu dej do kormidel všech mořských tuláků Mlhou, tmou, ten správnej směr ať na jih nebo na sever Jsi strážce majáku Sílu dej do kormidel, nesmíš znát únavu Tvůj maják musí bouří plát, tak vzpomeň jen a zkus si přát Že srdce ať se tentokrát setkají v přístavu