Karel Duda - Když nad Brnem (Bohuslav Ondráček / Pavel Vrbka) Když nad Brnem jak půl stříbrné misky měsíc se houpá modrým večerem, jsme si tak blízcí, jsme si tak blízcí jsme si tak blízcí, když tu spolu jdem. Tam nad Brnem, kde jehličím to dýchá a píseň města nedoléhá k nám, noc je tak tichá, noc je tak tichá, noc je tak tichá, když Tě objímám. Nebe i město dávno spí a já bych stále zpívat chtěl jakýsi nápěv housloví, co nikdy nikdo neslyšel. Tam nad Brnem, kde jehličím to dýchá a v lidech housle začínají hrát, noc je tak tichá, noc je tak tichá, noc je tak tichá a já Tě mám rád. Nebe i město dávno spí a já bych stále zpívat chtěl jakýsi nápěv housloví, co nikdy nikdo neslyšel. Tam nad Brnem, kde jehličím to dýchá a v lidech housle začínají hrát, noc je tak tichá, noc je tak tichá, noc je tak tichá a já Tě mám rád. Noc je tak tichá, noc je tak tichá, noc je tak tichá a já Tě mám rád.