1. ^A V zemi, kde prostí lidé nesměli ^Hmi zpívat a hrát se ^D dívka krásná ^Hmi smutným zámkem ^A prochází. ^A V zemi,kde ani děti nesměly nahlas se smát S králem nešťastným, že dceru pýcha provází. 2.Madý ^F#mi král země sousední ^D mocný a hodný ^A byl na loutnu ^E hrál. Jednou ^F#mi vyšel na pouť dlouhou, aby ^D choť svou, o níž ^A snil vyhledal ^Hmi, vyhledal ^E. 3.^A Dívka překrásná pyšná tak, že ^Hmi krále odmítá on ^D nazpět jako ^Hmi zahradník se ^A vrací s loutnou poupátko učí hrát,píseň se rozlétá a v oknech zámku s ozvěnou se ztrácí. 4.Hej,jakto ^F#mi že zpíváš zahřmí král, chceš ^D hrdlem propadnout ^A mrzí tě žít ^E Pyšná princezna však zvolá, „Ta kytka bude mou, já chci ji mít, já chci ji mít.“ R.: ^A Rozvíjej se poupátko ^Hmi nejkrásnější z květů ^D od rána až ^Hmi do noci budeš ^A vonět ^E světu ^A 5.Druhé ^F#mi ráno kvítek uvadá a ztrácí kouzlo své,přestává hrát Dívka pyšná smutku propadá a nový kvítek chce s pláčem jde spát, s pláčem jde spát. 6.^A Pýcha s něhou se nesnáší a chceš-li kvítek mít, tak přestaň nosík zvedat,uč se skromná být. Tahle slova k ní pronáší s úsměvem zahradník A učí dívku s láskou šťastně skromně žít. 7.Pak se ^F#mi slaví svatba veliká a víno teče proudem v zemi je máj Každej zpívá až se zaliká a kvítek cinká píseň všichni ji znaj, všichni ji znaj: Rozvíjej se poupátko...