^DZase přilétají ^Emivrány a ^Apadá první ^Dsníh Kdesi u nebeské ^Emibrány já ^Aslyším větru ^Hmismích Šedý ^Gmráz svým mečem ^Dkvětiny zkosil Jeho ^Gmihlas už všechna ^Hmijezera zasklil Kraji^Gnou zní kopyt duně^Dní To ^DdimMartin na ko^Emini po ^Aroce přijel k^G nám^D Pod spola zataženým nebem se tíseň rozlévá A pole zapadané sněhem své vrásky ukrývá Kousek dál jsem stála při setmění Večer zněl stříbrným zvoněním To jen vítr na rampouchy hrál Vmé duši zanechal zimní pozdravy Ref.:^GVrány ^Emiletí krajinou jako ^Aposel krutých časů Jako ^F#mistádo, které pastýř opus^H7til Saně s^Emi bílou královnou zvolna ^Aničí tichou krásu ^F#miKterou malíř podzim nakres^Glil Komu ^Hmiz nás se v těchto chvílích ztrácí ^F#mihlas A kdo^G tančí po bílých parke^Dtách^Cdim Komu ^Emištěstí říká pane Ty, kdo ^Gpatříš mezi zvané ^{GmiDo každého vchází zimní [D}čas Do sněhu někdo napsal zprávu odkud šel a kam Dlaně schovám do rukávu a tiše postrádám Ptačí smích, který led by rozehřál V očích mých svět by hned pookřál Zatím v dálce se stmívá horizont A noční Orion mi z nebe zamává Ref.:Vrány letí krajinou jako posel krutých časů Jako stádo, které pastýř opustil Saně s bílou královnou zvolna ničí tichou krásu Kterou malíř podzim nakreslil Komu z nás se v těchto chvílích ztrácí hlas A kdo tančí po bílých parketách Komu štěstí říká pane Ty, kdo patříš mezi zvané Do každého vchází zimní čas Do každého vchází zimní čas Zase přilétají vrány a padá první sníh