LEŽ A KLAM Sprituál/Michal Miklánek Pár lidí znám těm lež a klam, nejsou vzdálený a rádi se k nim sehnou, aby je zvedli a poslali dál. Jak pomlouvaj, sami nepoznaj, co je pravdou a co lží a tak nám záda umývaj. Místo špíny, kterou (hrstí) házejí, za zády místo blínů, které s chutí sázejí, než se trápit, kdo co komu za co je líp se projít álejí Ó kope si hrob, kdo žije cizí starostí buď odře strop anebo pukne závistí přes hlínu v očích těžko poznat je co není a co je tvé. Znám lidí pár, těm každej svár, je jako plamen, do kterýho vlívat olej je pro ně každodenní zábavou. Jenže netušej, ten plamen zlej, jejich srdce suché spálí dřív než zpět se ohlédnou. Den má dosti na svém trápení, (každej den) jak soudíte budete i souzeni a tak než třísku v očí druhých nejdřív ve svém spalte trám Ó kope si hrob, kdo žije cizí starostí buď odře strop anebo pukne závistí do konce dojde jenom ten kdo najde cestu se svou ctí.