Pane Bože, vládče zármutků mých, tváře mé jsou solná zem. Křivě stojím na nohou mdlých, vyčerpán a opuštěn. Jsem vyčerpaná studnice a žízeň svých prašných cest, naděje se bojím a své kříže neumím nést. Příliš mnoho zářných ohňostrojů jsem v bitvách s časem vystřílel. Můj prohnilý kůň nikdy nedobyl Tróju, lety mé jsou bez křídel. Jsem vyčerpaná ... Cesta má se přede mnou vine, její cíl přikryl těžký mrak. Pohled můj podepři, Hospodine, ať přes něj vidím na maják. Jsem vyčerpaná ...