Místy v Emikraji Cnách
stopy v Emicizích Ctvářích
v pod Emivědomí
Cstrach
Hmijsem
Teplem v peřinách
střepy pod polštáři
už ne sebevrah
jen člověk
beze jmen
Když mi odpouštíš
pohybem dlaní probudíš den
ale nejsi blíž
jen připomínáš
kým jsem
GSvětluška zimních Drán
vítr z dvou světových Emistran
bezbarvá hladina Cvod
Gčlověk v mém těle je Dsám
vkrádá se pod víčka Emitam
kde bez břehů protékámC a mizím
Ničí Emibytost v Ctmách
ničí tónEmi v ozvěnáchC
ční z Emivodních řas CHmitvůj stín
Peruť víří prach
z rtuti čtu ti v snách
až rty ztlumí hlas
ti prozradím
Jsem
Gsvětluška zimních Drán
vítr z dvou světových Emistran
bezbarvá hladina Cvod
Gčlověk v mém těle je Dsám
vkrádá se pod víčka Emi tam
kde bez břehů Cprotékám
EmiZ nenarozených květů C kopretin
z dvou různých světů z pleti G konkubín
spletitá cesta k D cíli
EmiS oslněním i s chutí stát se Ctím
co dávno je tu co sama Gnevidím
nechci přestat dokud jsmeD živí
Sen
světlušky zimních rán
vítr z dvou světových stran
bezbarvá hladina vod
člověk v mém těle je sám
vkrádá se pod víčka tam
kde bez břehů protékám a mizím
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.