Cop
Derniéra
Intro: jako refrén – 2krát
1. GUž nic neříkej, Cdál si nezvykej,
Gstát tam, kde bych možná Fmoh´ stát i Djá.
GBůh ví, že bylo málo Cdní, kdyby za to stálo
Gsnít o tom, že možná příště.
FJá to raděj Cvzdávám, nech to už Dbýt.
2. V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou,
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.
R: AmiCo bylo, Hmiuž tady DneCní,
Amizapomeň, Hmičasy se DměCní,
Amidáme si v Hmipůvodním DzněCní
Amisvou derniHmiéru a pak Dkonec umění.
Intro: jako sloka
3. Už vidím oceán, už se dech můj tají,
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychají
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
R.
R.
Intro: AmiHmiD – do ztracena
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.