Stínání stínů Den se zalykal deštěm nestačil pít I tonoucí slunce ztrácelo zář Když se objevil v očích měl podivný třpyt Pod pláštěm ukrýval snář Tichou ulicí rozséval čtveřici slov Příjde čas stínání stínů Brus si postavil tam kde dřív stával náš dům Nabízel nabrousím nůžky či nůž V soudku s vodou se chladilo pivo a rum Stále zpíval ten bláhový muž Zpíval i brus když se točil jak svět Příjde čas stínání stínů Odcházel s deštěm a vracel se s ním Ženám v úsměvu leskla se růž I když zdálo se v záplavě bolavých dní Že už snad nebude hůř Znovu proháněl ulicí čtveřici slov Příjde čas stínání stínů Brus se zastavil ale svět točí se dál Nemá už tak vlídnou tvář Přesto snažím se smát jak on by se smál Když v podvečer otvírám snář Tichou ulicí rozsévám čtveřici slov Příjde čas stínání stínů