z výkladních skříní zpívám tu tvou pro tebe pouhou, tak ztracenou zdáš se snem být neznám tě a chtěl bych procházíš mnou a míjíš mě jak snadné získat tvoje ne stále stejná a stále dokonalá jen zírám a snívám že chci tvá ústa, nepopírám spal všechny zámky buď jen mou nekonečnou extází co schází životu mýmu nepřichází tak staň se zázrak buď jen mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou jsem figurínou v očích tvých proč vlastně kouzlo tvý na dlaních cítím stále a vím ty, že málem skleněnou mříží mé ticho zní dostat ho k ní možná je utopií blízko dýcháš, tak blízko dokonalá... tak bláznivou, mou, do konce dnů mou, mou tak bláznivou, mou, do konce dnů, mou, mou (|: tu jsem, tu jsem, tu jsem, tu jsem, tu jsem :|) to se mám jen dívat má múzo múz jak zas mi unikáš nechci se skrývat chci tebe jen líbat dokonalá jen zírám a snívám že chci tvá ústa, nepopírám spal všechny zámky buď jen mou nekonečnou extází co schází životu mýmu nepřichází (pro tebe mám -- pro tebe místo) tak staň se zázrak buď jen mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou mou jenom ty a jenom ty buď mou, jenom mou tak bláznivou, mou, do konce dnů, mou, mou tak bláznivou, mou, do konce dnů, mou, mou