Pod rukama v tichu tmy tě přitisknutou
svírám jako uzlík snů do mě zaklesnutou
přestala ses chvíli smát
v očích snažíš se mi přečíst rád
no mám, no mám
Hřeješ jako z moře déšť dáváš zapomenout
krásně mlčíš krásně seš až bojim se hnout
přestala ses chvíli smát
v očích snažíš se mi přečíst rád
no mám, no mám
Do azylu myšlenek tvých se na chvíli dám
jaký by to bylo tě mít nebejt jako vlk sám
Až tě pustím nesmíš ne padnout to tedy ne
všem je nám teď trochu hůř já mám tebe ty mě
z oken auta světel proud,
k tvýmu městu usnout pospíchá
no mám, no mám
Do azylu myšlenek tvých se na chvíli dám
jaký by to bylo tě mít, nebejt jako vlk sám(2x)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.