(C)Devětadevadesátkrát (C\H)řek jsem ti že (Ami)mám tě rád(Ami\G)
a (F)řeknu ti to ještě (Fmi)po stý a (C)odejdu(G)
i když (C)vím že to (C\H)co tys mě (Ami)mohla dát(Ami\G)
na (F)celým šírým (Fmi)světě už (C)nenajdu.(G)
Ten přísnej klid a správnej byt a krásnej dům
a peněz dost a z nouze cnost už nenajdu.
Jenže nevejde se ti tam ani kousek mejch snů,
tak řeknu ti to ještě po stý a odejdu.
Tak dost těch slz a nač ten pláč přišlo loučení,
do víru života zkrátka už se nevejdu
a když odejdu tak na světě nic se nezmění.
Tak řeknu ti to ještě po stý a odejdu.
Zítra ráno začne jako jinej den,
noviny vyjdou žádný zvláštní vydání
a popelář cinkne popelnicí o chodník
a vláda si bude vědomá svýho poslání.
Lidi půjdou do práce jako jinej den,
ulice proudy aut se rychle naplní,
děti půjdou do školy ještě v očích sen,
vždyť ty děti přee nikdo z ničeho neviní.
Ó devětadevadesátkrát řek jsem ti že tě mám rád
a řeknu ti to ještě po stý a odejdu
i když vím že to co tys mi mohla dát
nikdy víc na celým šírým světě nenajdu.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.