ZEMĚ 2555 Zdeněk Kluka/Oskar Man Vzdálených světů hlas z radarů volá nás! Volá nás sluncí stín. Ikarův já jsem syn. Lithiových sluncí zář, města v hloubkách zakletá. Marně hledáš ptačí tvář na stříbrných raketách. Matko má, stárneš nám! Tvůj syn vzlét' ke hvězdám. Ke hvězdám, sestrám tvým, tisíc let, vzdáleným! Září nebes neonů výtah stoupá na měsíc. Prázdné věže bez zvonů, kde jsou hnízda holubí. Sám, každý sám musí nést kámen do vrchů, kde svítá. Sám, každý sám hvězdu svou ráno do vrší si chytá. Sám, každý sám. Sám, každý sám. Vzdálených světů hlas z radarů volá nás! Volá nás sluncí stín. Ikarův já jsem syn. Dvaadvacet století řekám zpíval stařec Mráz. Hříchy prvních početí. Hřích Kainův, hřích v nás. Sám, každý sám musí nést kámen do vrchů, kde svítá. Sám, každý sám hvězdu svou ráno do vrší si chytá. Sám, každý sám. Sám, každý sám.