1: Kolik času jsem ztrávil nad psaní těchto řádků, když všechno bylo krásné, ze začátku. Byl jsem celý bez sebe, když jsem tě uviděl, těm co tě mohli mít jsem záviděl. Denně jsem tě vídat koukal na tebe, najednou to bylo jiné, a já byl oslepen, přijde mi, že má láska trvá staletí, mé city se nezměni. R: Pořád jsem ti psal, s tebou chtěl být. Nevím co se stalo, já musel odejít. Jednu chvíli, jsem si přál, říct ti lásko neodcházej, mám tě rád. 2. Dny šli dál, já spadl do tvých sítí, je těžké popsat ve verších, jak se člověk cítí. Já to zkouším dál, snad mě uslyšíš, doufám, že vytrvám. Teď už vím, že se věci mění, a to co mohlo být, zůstává jen snění. Pár nocí beze snů, a život jde dál. Po představení prázdný sál. R: Pořád jsem ti psal, s tebou chtěl být. Nevím co se stalo, já musel odejít. Jednu chvíli, jsem si přál, říct ti lásko neodcházej, mám tě rád. R: solo R: Pořád jsem ti psal, s tebou chtěl být. už vím co se stalo, já musel odejít. Jednu chvíli, jsem si přál, říct ti lásko neodcházej, mám tě rád.