1. V zajetí noci spřádám,
sítě všech svých vin,
tajemný pocit,
na mě dýchá z rozvalin ...
Roste napětí,
tvoje objetí,
jedovatý had.
Vůni chladných hvězd,
uzavřených cest
(kterou mám tak rád)...
R: Dál půjdu sám,
co jiného mi zbývá,
vášeň ohnivá,
své pocity skrývám ...
Jenom spát jenom snít,
a tak dál odejít,
pohřbený v nadějích zůstávám ...
Pro svůj ztracený klid,
pro tíhu všech těch křivd,
v chladivých peřejích klesám ...
2. Oprýskané dojmy,
stále stejná šeď,
jeden krok do tmy,
pak už není cesty zpět ...
Odmítnut čekám,
a z otevřených ran,
prýští záře hvězd ...
Její krásná tvář,
dána na oltář,
snad se mi jen zdá ...
R: 2x
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.