Ztracená holka sama v lese,
ví co je strach ví co je pláč.
Roztrhaná celá se třese,
poznala co byl vlastně zač.
Schoulená leží jako v křeči,
vlasy má přes pobledlou tvář.
Skočila na ty jeho řeči,
poznala, že je jenom …
Lhář,
Neunikne síle úsvitu.
Lhář,
je to lhář.
Marně se bránila, marně řvala,
dělal jako by ji neslyšel.
Pak bolestně zasténala,
s ní pak z toho lesa nevyšel.
Uprostřed lesa tělo leží,
proč si ho jenom zlákala.
Na životě nezáleží,
tomu co ho potkala.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.